Jizerské hory, apartmány U Vodárny, 28. 1. - 2. 2. 2024
Zimní kurz nabral na obrátkách. Sjíždění svahu, hry na sněhu, celotýdenní soutěžení družstev, pěší výlet, chystané lyžování na Severáku. A to jsme stále na začátku.
Vedoucí Lukáš Hůla a Tereza Pípová pro žáky na každý den připravují zajímavý program a zpestřují volný čas dětí. K tomu jasné nebe a sluníčko. Zatím. Tak ať jim počasí a elán vydrží.
Sluníčko sice tak docela nevydrželo, zato středeční Severák si žáci užili. K tomu zase spousta her, získávání indicií, hledání souřadnic. Čtvrteční dopoledne provázel déšť, ale na svah vyrazili všichni. Vyzkoušet si sjezdovku a připravit se na odpoledne - slalomové závody. Přes poledne udělalo počasí otočku o 180 stupňů, sluníčko, krásně připravený svah, slalom "pro všechny". Jela se dvě kola ve dvou kategoriích a s výsledky je možno se seznámit v příloze. Večer byl ve znamení výpravy (Trniště) za "odměnou", kterou byla překrásná medaile (vyrobil pan učitel Hůla). Tu si s sebou domů odvezli všichni účastníci kurzu. Na závěr byl vyhodnocen slalomový závod i se sladkou cenou. A tak v pátek při odjezdu si už jen všichni mohli zavolat: "Ať je zima nebo mráz, příští rok tu budem zas".
Poslední lednovou neděli roku 2024 se vydalo 22 žáků na očekávaný zimní kurz 2. Ikdyž panovalo nádherné jasné počasí, vrásky na čele nám dělal stav a množství sněhu. Ubytování už jsme znali, žáci vzali apartmány útokem. Večer proběhlo rozlosování do 4 skupin, vedoucími se staly holky z 9. A. Jednotlivé skupiny neměly za úkol jít proti sobě a získávat body, ale naopak museli při úkolech spolupracovat a následně dát dohromady všechny indicie, aby na konci kurzu našly “tajné místo”, u kterého si každý žák našel památku.
Lyžovalo se každý den. První a druhý den nám posloužil svah pár metrů od ubytování. Úterní odpoledne jsme si zpestřili výletem na Prezidentskou chatu. Procházka zimní zledovatělou krajinou byla lehce nebezpečná – jistě po ní zbyla nějaká modřina, ale za to byla zábavná a plná smíchu. Středa byla ve znamení brzkého vstávání, protože měníme svah a jedeme autobusem na Severák, kde byly sněhové podmínky daleko lepší. Stačilo pár jízd a všichni jezdili jako o závod. Ač se středeční lyžování neobešlo bez drobných pádů a pár ohnutých hůlek, nezastavilo nás to a ve čtvrtek – i přes pršavé počasí, jsme alespoň na chvilku vyrazili dotrénovat na odpolední závody. Na závody již panovalo takzvané “azuro” a tak jsme mohli zakončit lyžování se vší parádou.
V pátek už nám nezbývalo nic jiného než si zabalit věci do kufrů a tašek, uklidit po sobě pokoje, těšit se domů – abychom mohli všem říct, jak moc fajn jsme se měli a v neposlední řadě se těšit na další rok a hromady sněhu, které jsem si již objednali.
Lukáš Hůla a Tereza Pípová
